Jak používat Claude Code s více účty přes CLI

Pokud používáte Claude Code pro osobní i pracovní projekty, může být nepraktické neustále přepínat mezi účty. Osobní projekty můžete mít připojené k vlastnímu Claude účtu, zatímco pro práci potřebujete firemní účet nebo API klíč.

Praktičtější je vytvořit si několik samostatných konfigurací a mezi nimi přepínat pomocí aliasů.

Výsledkem může být například:

claude-personal

pro osobní projekty a:

claude-work

pro pracovní projekty.

Každý profil má vlastní konfiguraci a přihlášení. Claude Code přitom instalujeme pouze jednou.

Dva oddělené profily

Claude Code si konfiguraci ukládá do uživatelského adresáře. Pomocí proměnné CLAUDE_CONFIG_DIR můžeme určit, kde má konkrétní instance konfiguraci hledat.

Místo jednoho společného:

~/.claude

si vytvoříme dvě složky:

~/.claude-personal
~/.claude-work

Každá z nich bude fungovat jako samostatný profil.

Nastavení aliasů

Na macOS se standardně používá Zsh, takže aliasy můžeme přidat například do:

~/.zshrc

Na Linuxu s Bashem použijeme:

~/.bashrc

Pokud na Linuxu používáte Zsh, použijte stejně jako na macOS ~/.zshrc.

Do souboru přidáme:

alias claude-personal='CLAUDE_CONFIG_DIR="$HOME/.claude-personal" claude'
alias claude-work='CLAUDE_CONFIG_DIR="$HOME/.claude-work" claude'

Po uložení načteme konfiguraci shellu:

source ~/.zshrc

nebo v Bash:

source ~/.bashrc

Od této chvíle můžeme používat:

claude-personal
claude-work

Osobní účet

Při prvním spuštění osobního profilu:

claude-personal

Claude Code použije:

~/.claude-personal

Pokud složka ještě neexistuje, vytvoří se při prvním použití. Následně dokončíme standardní přihlášení k osobnímu účtu.

Další spuštění už používá stejnou konfiguraci.

Pracovní účet

Pracovní profil spustíme podobně:

claude-work

Ten používá:

~/.claude-work

Při prvním spuštění zde můžeme provést přihlášení k pracovnímu účtu nebo nastavit jiný způsob autentizace.

Oba profily jsou tak od sebe oddělené:

~/.claude-personal
    └── osobní konfigurace a přihlášení

~/.claude-work
    └── pracovní konfigurace a přihlášení

Varianta s API klíčem

Pokud pracovní prostředí používá Anthropic API, můžeme API klíč předat pomocí ANTHROPIC_API_KEY.

Například:

alias claude-work='CLAUDE_CONFIG_DIR="$HOME/.claude-work" ANTHROPIC_API_KEY="$ANTHROPIC_WORK_API_KEY" claude'

Claude Code tak při spuštění použije pracovní konfiguraci a API klíč uložený v proměnné prostředí.

Samotný API klíč bych do .zshrc nebo .bashrc přímo nezapisoval. Pokud tento soubor synchronizujete nebo verzujete, mohli byste klíč snadno zveřejnit. Lepší je uložit ho do password manageru, secrets manageru nebo jiného bezpečného úložiště a do aliasu pouze odkazovat na příslušnou proměnnou prostředí.

Používání profilů v praxi

Přepnutí mezi profily je pak jen otázka spuštění příslušného aliasu.

Osobní projekt:

cd ~/Projects/muj-projekt
claude-personal

Pracovní projekt:

cd ~/Work/firemni-projekt
claude-work

Není potřeba se odhlašovat ani ručně měnit konfiguraci. Každý alias spustí tutéž instalaci Claude Code, jen s jinou konfigurací.

Proč se to hodí

Hlavní přínos je v tom, že osobní a pracovní prostředí zůstanou oddělené. Nemusíte řešit, který účet je zrovna aktivní, ani se opakovaně přihlašovat a odhlašovat.

Claude Code přitom zůstává nainstalovaný jen jednou. Alias před jeho spuštěním jen nastaví jiný CLAUDE_CONFIG_DIR a případně ANTHROPIC_API_KEY.

Výsledkem jsou v podstatě dva nezávislé profily:

Claude Code
│
├── Osobní
│   └── ~/.claude-personal
│
└── Pracovní
    └── ~/.claude-work

Přepnutí mezi nimi je na jeden příkaz:

claude-personal

nebo:

claude-work

Kdo používá Claude Code pravidelně s více účty, udrží si takhle osobní a pracovní prostředí čistě oddělené.